Článek, který se pozastavuje nad krásou autobusové dopravy

15. ledna 2014 v 16:53 | Berenika Affordová |  journal
Máte rádi cesty autobusem? Občas jezdím ze školy domů autobusem a myslím, že nejde něco takového nemít rád. Já je doslova miluji. To spadané barevné listí, které již zcela zdemolovala těžkotonážní kola velkých plechovek, které se neomaleně řítí krajinou nehledě na krásu přírody, na zpěv ptáků ani na lidi, jenom spěchají. Ale proč spěchají? Mají málo času? Co je čas? Nedá se vzít do ruky, ale přesto vám jednoho osudného dne proteče mezi prsty a nikdo s tím nic nenadělá ani, kdyby se na řasy postavil. Nač tedy spěchat a ochuzovat se o tu nevyčíslitelnou krásu, která je kolem nás? Kvůli penězům? Peníze nejsou všechno.

Jediné co na těch cestách nesnáším je čekání na zastávce. Určitě to znáte. Je to ten čas, kdy se podíváte na mobil klidně desetkrát za minutu doufajíc, že už nastane čas, kdy se váš vůz přiřítí z vedlejší zatáčky a shovívavě otevře svoje dveře. Avšak i tento čas vám můžou pekelně znechutit spolužáci, kteří stojí vedle vás a baví se o počítačových hrách. V těchto chvílích obvykle dělám, že je neznám a upírám svůj zrak do země doufající v to, že se můj zrak náhle změní v laserové paprsky a já propálím chodník, na kterém ti tupci stojí.

K nám domů od školy to není zas taková dálka. Pouhopouhé tři zastávky. Většinu jízdy jen tak sedím, přemýšlím a kochám se krajinou. Avšak dnes mi moje zvyky překazil autobus narvaný lidmi, protože od nového roku se maličko pozměnil jízdní řád a autobus, který měl konečnou stanici, tam kde vystupuji, přestal jezdit. Na mé oblíbené místo se vmáčkla maminka s dcerou, kterým to nemám za zlé. Kdo by totiž odolal tak bezvadnému místu? Sedla jsem si tedy plná smíšených pocitů na sedačku za nimi. Okno hyzdil nechutný hadr, který se vydával za záclonku, ale já ho prokoukla už na začátku!

Hned na první zastávce se do již tak dost plného autobusu narvala další skupinka lidí. Dala jsem si tedy tašku na klín a čekala, zda se nově vytvořeného místa někdo ujme. Ujal! Byl vysoký asi jako já, což není zas tak moc a vlasy měl vyčesané do kohouta, čímž mi připomněl bývalého spolužáka. Optal se mě, zda si může přisednout. Darovala jsem mu vřelý úsměv, kterého se jen tak někdo nedočká a pokývla hlavou. Seděli jsme vedle sebe, jen tak beze slova a na stanici, kde vystupuji, se se mnou rozloučil prostým ´Ahoj´ a já ho na oplátku nechtíc bouchla taškou do nohy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kolik si myslíte, že je kapitánce let? (nehodlá to odtajnit, jen je to prostě a jednoduše zvědavá ženská!)

10
11
12
13
14
15
16
17
907, minimálně

Komentáře

1 Zuzana Samiecová Zuzana Samiecová | Web | 15. ledna 2014 v 17:58 | Reagovat

Ach ano. Autobusy jsou vnitřně nádherné. Hodlám si jeden koupit, pomalovat a procestovat s ním celý svět. :)
Ale nemám ráda trolejbusy - ačkoliv se od autobusů tolik neliší. Proto po půlhodinové cestě autobusem, kdy, když se neučím, poslouchám hudbu (v současné době především Hang Massive - znáš je? Ne? To bys měla. Oni jsou tak étericky naladění na rytmus přírody, až před očima vidíš tančit bosá chodidla!) a jsem ponořená do sebe, vystupuji a namísto, abych jela trolejbusem jdu, ne já tančím pěšky do školy.

Ano, ten pocit znám. Vždycky je hezké, když se tě nejdřív zeptají. Anebo když je nacvakaný autobus a před tím posledním volným místem ti dá kluk s miloučkým úsměvem v obličeji přednost... :)

A hádám ti kolem 16ti, 17ti... Ne to kecám! Ovšemže 907! To bys totiž mohla znát. Beatles osobně. A třebas i otočit Hitlera na pozitivnější myšlení a zabránit druhé světové! A účastnit se Woodstocku! :)

2 Barush Barush | Web | 17. ledna 2014 v 13:30 | Reagovat

U nás jsou autobusy nějak hodně zastaralé, jenže když bydlíme v takovým 'městečku', nemám se čemu divit! Já autobusem už tak půl roku nejela, ale tak k čemu, když buď jdu pěšky, anebo jedeme autem, prostě když mi cesta pěšky do školy trvá asi 4 minuty.

3 Mary Mary | Web | 17. ledna 2014 v 14:26 | Reagovat

Je to super, hlavně ta část jak si ho bouchla taškou do nohy. A celkově se mi ten článek líbí, jak to je napsaný. A jak holky nemohly pochopit, že jezdíš autobusem, jak Anita nevěděla kde je letiště i když tam chodí na Jamrock. A udělám si reklamu: na mémblogu je už

4 Mary Mary | Web | 17. ledna 2014 v 14:30 | Reagovat

Pokračování předešlé zprávy:  na mém blogu je už prolog od povídky Red hall.

5 Edona Edona | Web | 18. ledna 2014 v 13:29 | Reagovat

Hele co ta anketa, tak ty už se cítíš na 907? :D Ale já odpověděla správně! I když vím, že na svůj věk si rozhodně daleko vyspělejší. Však to známe. :-) Já osobně preferuji vlaky, ale když už jedu někde autobusem tak je to opravdu dlouhá cesta a je to takové uklidňující. Krajina okolo... :-)

6 Kessi Kessi | Web | 22. ledna 2014 v 15:34 | Reagovat

Já nedojíždím, ale za půl roku už budu dojíždět :D A těším se na to. Teda hlavně na nové lidi na střední a že vypadnu od těch pitomců ze základky. Mě jízda v autobuse nevadí, ale mám ji raději když je teplo a netahám s sebou plno věcí :D nebo je opravdu na nic, což se mi teď někdy stalo, že byl autobus naprosto přervaný a já se vešla jen uplně dopředu k řidiči a musela jsem se hodně držet abych za jízdy nesletěla. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama