Studie v modré

24. března 2014 v 21:28 | Berenika Affordová |  jednodílné
Můj první pokus o fanfiction se Sherlockem, buďte, proto prosím shovívaví.
Za úvodní obrázek vděčím milé Kessi.



Baker street byla jedna z nejkrásnějších ulic Londýna. John kolem ní již párkrát prošel, ale nikdy nešel dál než ke kavárně s červenou kulatou stříškou, kde si dal čaj s mlékem. Tehdy si ani nevšiml, že se v jejím stínu krčí byt. A přesně tam dnes stál. Před bytem 221B.

Kdyby mu někdo řekl, že dnes potká potrhlého konzultačního detektiva, který se mu po pár minutách nabídne jako spolubydlící, možná by uvěřil, ale že by snad souhlasil, o tom se mu ani v nejdivočejších snech nezdálo. Nikdy nedělal spontánní rozhodnutí. Tedy samozřejmě že dělal, ale rozhodně ne ve věcech, které se týkaly podstatných věcí, jako bylo bydlení a práce. Vlastně to celé byl stupidní nápad.

Těsně před Johnem zastavilo klasické černé taxi, které bylo jedním z mnoha, které brázdily Londýn snad už od počátku věků. Zadní dveře se rozlétly a energicky z nich vystoupil vysoký mladík v černém kabátu až ke kolenům, který za ním ve větru vlál. Pootevřeným okýnkem předních dveří hodil taxikáři drobné. Ten uctivě poděkoval a pokračoval ulicí Baker street dál do neony osvětlených ulic Londýna. Konzultační detektiv si rukama oděnýma do černých koženkových rukavic, projel své husté černé kadeře. Svýma ledově modrýma očima přejel Johna od hlavy až k patě.

Dorůstající krátce střižené vlasy - ještě z války, vyčítavý pohled - čeká už nejméně deset minut- Sherlocku máš evidentně zpoždění!, není oholený - delší dobu bez vztahu, hůl - psychosomatické kulhání - dáreček z Afganistánu, poklepávání holí o chodník - nervózní ze setkání, možná neklidný z mého dedukování…

John si odkašlal.

Sherlock se ze svých myšlenek přemístil zpátky do reality a upravil si tmavě modrou šálu omotanou kolem krku.

"Pane Holmesi-" začal trochu nervózně John.

"Můžeme si tykat, Sherlock."

"John." Podali si ruce. John byl v tu chvíli rád, že Sherlock měl nasazené rukavice a necítil jeho spocené dlaně. Takto neklidný již dlouho nebyl.

"Už jsi klepal?"

"Ne, … já… no." Levou rukou se poškrábal na kořeni nosu a hlavou pohodil ke kavárně. "Já… mám tady … takovou věc."

"Jakou takovou věc?" Sherlock nakrčil nos.

John prostě pohodil rameny. Popošel pár kroků a pohladil velkou krabici zahalenou tajemnými stíny, které vrhaly ploty sousedních domů, po jejím modrém nátěru. Sherlock šel blíže.

Ne, nebyla to obyčejná modrá krabice, kdyby byla, nezáleželo by mu na ní tolik. Ne Sherlocku, tohle bude něco lepšího!

Modrá policejní telefonní budka. V okýnkách se jí odrážela měkká světla pouličních lamp. Sherlock vytáhl z kapsy kabátu svou skládací lupu a začal modrou budku detailně studovat

"Potřebuju, aby se vešla dovnitř." John holí ukázal na černé dveře bytu se zlatavým číslem popisným. Sherlock jenom chápavě přikývl, klekl si, aby se mohl svému novému objevu věnovat důkladněji. "Tak, já jenom jestli bys mi s ní nepomohl." Sherlock složil lupu a vyskočil na nohy. Chvíli těkal pohledem z budky na jejího majitele.

"Je těžká." Připomněl se John.

"Jistě." Nastalo ticho. Nebylo slyšet nic kromě kolem projíždějících automobilů a svištění konvice z kuchyně paní Hudsonové. Sherlock pohladil bříšky prstů nápis na levém křídle dveří.

Policejní telefon. Bezplatné využití pro veřejnost.

Takové telefonní budky se přestaly používat v padesátých letech minulého století, jak se tedy tahle vzala tady? K čemu je bývalému armádnímu doktorovi? Co je uvnitř?

"Ano, ano, jasně, to je výborná otázka! Johne, co je uvnitř?" Sherlock jemně zatáhl za kliku, ale ta nepovolila a dál strážila nepoznaná tajemství interiéru telefonní budky.

"Nemám tušení." Pokrčil rameny.

"Jsi k té budce evidentně velmi citově vázaný. Byl to dar. Od někoho, koho si vážíš, ale zas tak moc dobře se neznáte, to bys věděl, co je uvnitř. Tak co je ta věc zač?"

"Tardis." Odpověděl John, jakoby říkal, že včera pršelo. Detektivův pohled však toužil po rozvinutější odpovědi. John si povzdechl a přenesl váhu na nezraněnou nohu. Dlouho už s nikým o historii Tardis nemluvil, neměl to rád. Nerad vzpomínal na Afghánistán.

"Když jsem byl v Afghánistánu, stala se taková věc… byl jsem tam jako vojenský doktor. Léčil jsem zraněné. Muže, ženy, děti, ale jednou ke mně přišel on. Starší muž s výraznými vráskami. Nebyl zraněný, ale tvrdil, že potřebuje mou pomoc. Svěřil mi Tardis. Ona… není moje, jen se o ni starám. Ten muž mi o sobě řekl jenom to, že není člověk. Dříve se jmenoval Doktor, ale o své jméno prý přišel ve válce. Nejkrutější válce, kterou kdy vesmír poznal. Přiletěl na Zemi z planety Gallifrey. Byl poslední svého druhu. Poslední z pánů času. A tak tiše, jak přišel, také odešel. Zmizel beze stopy." John si najednou uvědomil svůj smutný tón hlasu, který po celou dobu vysvětlování používal. Hezky Johne, to jsi tedy vychytal. Ale Sherlock se nezdál být vyveden z míry. Možná ani neposlouchal…

"Vrátí se pro ni." Hlesl John a konejšivě pohladil Tardis na levém okénku. "Doktor říkal, že je to nejnebezpečnější věc ve vesmíru."

"Máš klíče?" v Sherlockovi jakoby se najednou začala soustředit všechna energie světa. Spráskl ruce, ale vzápětí je vrátil zpátky do vyhřátých kapes.

"Ne." Zase nastalo ticho. Bylo slyšet jenom usilovné přemýšlení detektivovy geniální mysli.

"A chceš se podívat dovnitř? Chceš, že ano? Vidím ti to na očích!" poslední větu Sherlock skoro vykřikl, jak byl vzrušený. Konečně něco, co by ho zabavilo. Už ho nudilo nudit se.

John naprázdno polkl. Chvíli se rozmýšlel. Přeci jenom je to nejnebezpečnější věc ve vesmíru. Ale na stranu druhou si každým dnem, kdy si po obědě uvařil kafé a posadil se naproti Tardis, pokládal stále jednu a tu samou otázku - Co může skrývat? Ne, že by ho nenapadlo zámek odemknout paklíčem, ale nikdy nesebral tolik odvahy. Společně s každým novým dnem stráveným ve společnosti modré budky přicházela i nová teorie o její funkci či skrytém významu. Snažil se Doktora najít na internetu. Snažil se najít na internetu i Tardis. Nic. Svět nikdy žádného Doktora ani Tardis nepoznal, tak proč by on doktor John H. Watson nemohl být první, kdo poodkryje jejich tajemství?

Přikývl.

Sherlock se doširoka usmál. Potřeboval vědět, co ta budka skrývá. Pocit nevyřešeného případu by ho sžíral ještě spousty týdnů. Na Zemi neexistovala žádná záhada, které by Sherlock Holmes nepřišel na kloub. Z kapsy svého kabátu, ve kterém očividně nosil vše, na co byste jen pomysleli, vytáhl sponku do vlasů. Roztáhl jí tak, že z ní zbyl jenom kostrbatý drátek. Zastrčil svůj paklíč do zámku a párkrát otočil. Zámek tiše klapl na znamení, že je již otevřený.

"Připraven?" Sherlockovi se na tváři rozlil úsměv.

"Jako nikdy jindy." Přitakal John. Nadechl se čerstvého vzduchu večerního Londýna smíšeného s výfukovými plyny automobilů.

Položil svou ruku na tu Sherlockovu a společně otevřeli dveře modré telefonní budky. Toho nepoznaného tajemství vesmíru, které jim mělo zůstat navždy skryté.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Anie Anie | 25. března 2014 v 15:23 | Reagovat

Dobře napsané. Sakra já už se na toho Doctora Who fakt musím podívat!

2 Sasha Sasha | Web | 25. března 2014 v 19:17 | Reagovat

[1]:to musíš!
bereniko, ja som ti to už chválila ale neodpustím si komentár na blogu: búdžíí (hádam opakujem dobre :D)

3 Berenika Berenika | Web | 25. března 2014 v 19:34 | Reagovat

[1]: Děkuji :) na Doctora se rozhodně podívej! :)

[2]: Děkuji ti! Opakuješ výborně! :D

4 Anie Anie | 28. března 2014 v 17:33 | Reagovat

[2]:,[3]:Podívám, tedy viděla jsem 1. díl 5.série a celkem se mi líbil, ale ten 2. mě moc neoslovil, takže mám rozporuplné pocity, tak se k tomu snad dokopu.

5 Catie XXXXXXX Catie XXXXXXX | Web | 29. března 2014 v 14:32 | Reagovat

to je parádní! ;)

6 Ela Ela | Web | 29. března 2014 v 19:28 | Reagovat

Naprosto dokonalý! :D Skvěle napsané! Přibude další fanfiction se Sherlockem, že jo?! :D

7 Edona Edona | Web | 29. března 2014 v 21:50 | Reagovat

I just love it! :-)

8 Tomato Tomato | E-mail | Web | 31. března 2014 v 17:53 | Reagovat

Úžasné, píšeš skvěle, úplně mě to pohltilo! Rozhodně budu číst dál :)

Ještě se omlouvám, že jsem tu dlouho nebyla, měla jsem hodně školy..

9 Kessi Kessi | Web | 31. března 2014 v 19:45 | Reagovat

Fakt hezky napsané. Musela jsem si přečíst co jsi přidělila k tomu bannu :D Hezký :D Měla bych se vrátit k sledování Doctor who jelikož jsem toho ještě neshlédla moc a stále tam za doktora hraje ten starý herec :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama